Co já na knihy

Adam Chromý: Rekviem za Pluto

Co se stane, když je ze sluneční soustavy vyřazena planeta? Jak to ovlivní lidstvo samo? Ovlivní to školský systém a generaci těch, jež uměli vyjmenovat planety sluneční soustavy tzv. jak bičem mrská? Může mít osud jedné planety dopad na život mladého páru? Tak na to se snaží originálním způsobem odpovědět Adam Chromý, mladý český spisovatel, který si mě svou literární prvotinou získal!

IMG_20171126_121058.jpg

Příběh je postaven na stereotypním vztahu dvou mladých lidí, kteří spolu koexistují prakticky jen ze zvyku. Dva lidé, kteří neví, co si počít se svým životem a jak jej přehodit na tu správnou výhybku. Jak David, tak Alice jsou pouze dvě osoby, které se vlivem svých rozhodnutí dostali do bodu, ze kterého se nedokáží pohnout ani o píď. 

Alice je citlivá, vztahovačná, nerozhodná, neprůbojná, nešťastná a má narušený vztah k matce. David je trochu flegmatik, bohém, má strach ze závazků a je nespokojený. Vězte, že seznámení s těmito ústředními postavami nebudete litovat, je to dvojice, kterou byste sice nejraději vyfackovali, ale přesto je chápete. 

Rekviem za Pluto sází na obyčejnost a prostý, čtenáři blízký styl vyprávění alá může se to stát i vám a pravděpodobně se vám to stalo, nebo jste měli kamarády, kterým se to stalo. Text je strukturován jednoduše, do krátkých kapitol rozdělených podle názvů planet. Děj plyne rychle, i přesto, že je melancholicky laděn.

Kniha je podle mě (vrstevnice autora), určitou výpovědí o generaci, která nedávno dospěla, postavila se na vlastní nohy a snaží se přežít v džungli zvané život. Rekviem (mše za zemřelé) je tklivým a tragikomickým vyobrazením soužití dvou lidí a já oceňuji zejména lehkost s jakou autor vyprávění pojal. Šel do hloubky, neplul po povrchu a předložil reálný příběh ze života, bez příkras, ke kterým se autoři tak často a rádi uchylují. 

Při čtení jsem nesčetněkrát měla pocit, jako bych byla osobou z okolí hlavních hrdinů, místy dokonce jako bych byla hlavní aktérka. Prostřednictvím Alice jsem se vrátila do školních lavic, David mi zase připomněl, že před rodiči někdy hrajeme různé hry, abychom vypadali v jejích očích lépe a oni se nemuseli za naše chyby stydět.

Asi neumím úplně správně popsat, jak na mě kniha působila! Ačkoliv jsem nečekala, že me tento debut tak zasáhne, podařilo se mu to poměrně rychle a navzdory nízkému počtu stran. Rekviem za Pluto je románem, který si rozhodně musíte přečíst. Obzvláště, pokud je vám kolem třiceti… zvláštním způsobem vás totiž přesune zpět do doby, kdy jste procházeli podobným vztahovým karambolem.

pluto

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s