Co jsem přečetla

Přečteno za leden 2018

Již tradičně mě v lednu popadne „čtivá“ a začátek roku je  tak velmi zdařilý co se počtu přečtených knih týče. Možná je to tím čistým štítem, možná na mě psychologicky působí efekt nového začátku, možná to souvisí s touhou mít na konci roku co nejlepší  statistiky… důvod není až tak důležitý,  důležité je to, že jsem si s chutí přečetla… 

5 knih

img_20180224_124610.jpg

První z nich byla kniha poskytnutá na recenzi od nakladatelství Omega, a sice Ty vyber, kdo přežije rakouského autora Stephana R. Meiera. Tento titul jsem měla rozečtený už od prosince a upřímně, moc mě nebavil. (recenze)

Poté jsem se vrhla na vánoční dárek od mého manžela, na další knihu mé milované Kristiny Ohlsson. Tentokráte se autorka rozhodla napsat psychologický thriller a byl vážně skvělý! Kniha Zlín prostě válí a její edice Thrill stojí za to! Hořící stromy si prostě musíte přečíst. Naprosto bravurně zvládnutá gradace příběhu, k tomu úžasná zápletka, prolínání minulosti a přítomnosti a ten konec!!! Věřte, že budete hledat další strany, jestli jste náhodou nenarazili na vadný kus… nenarazili, bohužel!

Po neustálém napětí, kterým mě předešlá kniha přímo týrala (vy víte, jak to myslím), jsem si zvolila oddechovku v podobě prvotiny Patrika Hartla. Ano, mám na mysli knihu Prvok, Šampón, Tečka a Karel. A jedná se o nejslabší knihu z jeho stáje. Ani jeden z představitelů mě ničím neokouzlil, navíc, spisovatel naprosto nemění své zvyklosti, které započal v této knize – nereálnost, situace vyhrocené ad absurdum, neskutečné zážitky a vyšší společenská vrstva řídící se heslem: „Nic není nemožné.“

Divoká píseň autorky Victorie E. Schwab se řadí do žánru fantasy young adult. Přiznám se, že anotace ve mně rozproudila jistá očekávání, která se ve výsledku nenaplnila. Nicméně, příběh má své ambice. Na Divokou píseň se dá nahlížet tak, že si autorka připravila půdu pro další díly, kde se vše (snad) více rozjede. Akce sice nechyběla, ke čtivosti přispelo i zajímavé kastování obyvatel, nosné byly i prvky pomsty a nenávisti… příběh má co nabídnout, jen nečekejte žádnou lovestory. 

Leden jsem uzavřela počinem české autorky Lucie Hlavinkové, která se nebála netradičního tématu a zmapovala ve své knize životní pouť zakladatelek spiritismu. Jedná se o titul Sestry Foxovy. Recenzi si můžete přečíst na blogu projektu Podpora českých autorů.

 

Tak tohle jsou knihy, které jsem přečetla v prvním měsíci roku 2018… a sestava to nebyla vůbec špatná. Jaký jste měli leden vy? 🙂

 

 

1 komentář: „Přečteno za leden 2018

Napsat komentář