Co jsem přečetla

Přečteno za září 2017

Je velmi zavazující, když si nastavíte laťku vysoko. Ten tlak, abyste si to nepokazili! Abyste věděli, o čem je řeč… už od července se mi daří přečíst měsíčně velmi slušný počet knih. V červenci sedm, v srpnu osm. Pojala jsem to tedy jako výzvu aneb Veroniko, přečti v září alespoň sedm knih navzdory tomu, že nebudeš mít dovolenou, jak tomu bylo v předešlých měsících!!! Jste zvědaví, jak to dopadlo? Pojďme se na to podívat! 

# 1 Martin Lavay: Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?

expedice

První přečtenou knihou v září byla u mě poměrně překvapivě literatura faktu, kterou má na svědomí český autor. Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? stojí za vaši pozornost a chcete-li se o této knize dozvědět více, najdete to v minirecenzi. 

# 2 Nicola Yoon: Všechno, úplně všechno

všechno

Po této vizuálně krásné knize jsem šáhla hlavně kvůli filmovém traileru, který jsem viděla v kině. Námět mi přišel zajímavý a neodradilo mě ani to, že je to kniha pro „týnejdžry“. Bylo to čtivé, bylo to ale také předvídatelné, ale celkově takové miloučké. Na odreagování ideální. (Anotace

# 3 Viktorie Hanišová: Anežka 

anežka

Anežka byla pecka! Mé ódy na knihu a autorku jste si mohli ostatně již přečíst v recenzi. Pokud se chystáte na některého z českých autorů, můžu vám tuto knihu jednoznačně doporučit. Nečekejte však žádnou oddechovečku, tento příběh si zaslouží, abyste se do něj ponořili celou svou bytostí a prožili jej. 

# 4 Matěj Soukup: Výhra nad smrtí

mid_vyhra-nad-smrti-tCj-334253

Výhra nad smrtí je knihou, kterou jsem recenzovala pro projekt Podpora českých autorů. Napsal ji Matěj Soukup a žánrově se jedná o thriller z automobilového prostředí. Co já na knihu si můžete přečíst na strankách projektu, přímo tady.

# 5 a 6 Erin Watt: Papírová princezna a Prokletý princ

Ano, i já jsem podlehla! Nebýt pár nadšených výkříků o tom, že série Royalové je prostě skvělá, vůbec bych si těchto knih nevšimla. A víte co? Jak princezna, tak princ je vážně úžasné čtení. Nečekejte nic, co vás posadí na zadek svou hloubkou. Mějte však na paměti, že autorčin styl vám prostě nedovolí knihu odložit. Na své si přijdou ty, jež mají rády romantiku s kapkou (možná více než kapkou) erotiky. Pozor, výstraha: Jste-li puritánky, knihu raději ani neberte do rukou.  🙂

# 7 Elena Ferrante: Geniální přítelkyně

geniální

Představovat tuto knihu je asi zhola zbytečné. Proletěla blogosférou a booktubesférou jako kometa. Geniální přítelkyně je dobře napsanou knihou. Na mě však byla až příliš upovídaná. Příběh tak byl pro mě nevyrovnaný, protože dialogů zde najdete pomálu a z vyprávěcích pasáží jsem byla místy až unavená. Má očekávaní byla značně přemrštěná okolním vlivem. Nemění to však nic na tom, že jsem zvědavá, jak bude životní pouť dvou přítelkyň pokračovat, takže další díly si určitě také přečtu.

# 8 Renée Ahdieh: Růže & dýka

růže a dýka

Šeherezáda se vrací na scénu ve druhém díle série Pomsta & rozbřesk. První setkání s Šeherezádou byl velkolepé a já byla z příběhu nadšená jako malá holka. Druhý díl mě však nechal chladnou. Více se brzy budete moci přečíst v recenzi.

V září jsem tedy přečetla osm knih, což považuji za velmi dobré číslo. Doufám, že se na této čtenářské vlně udržím i měsíce následující. Už jen proto, že bych chtěla pokořit loňský počet přečtených knih (64). A není to nereálná představa, ke konci září jsem přelouskala už 52 knih.

Aby to nebylo jen o přečtených knihách, dovolím si zmínit také jednu nedočtenou. Jedná se o knihu Medová smrt německé autorky Hanni Münzer. Ač mne anotace v knihovně velmi zaujala, příběh byl velmi rozvleklý, bez náboje a já se nedostala dále než na 150. stranu. Ale je mi jasné, že své čtenáře si kniha najde, já jen nedokázala čekat, jestli se to konečně rozjede a věnovala jsem se raději knihám, do jejichž čtení jsem se nemusela nutit! 

A co jste přečetli v září vy? Pochlubte se! 🙂

Napsat komentář